Nejlepší je smlouva, kterou nikdy nepoužiju

Jaroslav Kurčík je charismatických chlapík, na kterém není v dobrém slova smyslu poznat, na jak vysokém manažerském postu pracuje. Generální ředitel mezinárodní pekařské divize společnosti Agrofert je už mnoho let prakticky nejmocnějším pekařem v České i Slovenské republice. Řídí firmu s miliardovým obratem a pekařina ho pořád ještě baví, jeho, člověka, který měl být úspěšným bankéřem…

Ve světě top managementu se pohybujete už mnoho let, a to i na mezinárodní úrovni. Je něco, co činí českého, či slovenského manažera odlišným od zahraničního kolegy? Je kromě přirozených rozdílů kulturních ještě něco specifického v mentalitě top manažera původem z Čech či Slovenska? A vůbec – existuje už něco jako česká či slovenská „manažerská škola“, či „manažerský styl“?

Čeští, nebo slovenští manažeři jsou dle mého názoru více kreativní, dokáží improvizovat, někdy možná až moc. Ty, které jsem měl příležitost potkat já, jsou navíc hodně pracovití a mají tah na branku. Možná to je způsobeno hladem naší generace po úspěchu, prosazení se. Manažerskou školou bych to ale nenazýval.

Jaký máte recept – není-li tajný – na udržení mentální kondice? Vždyť se přece všude píše, že „životnost“ špičkového manažera na vysoké mezinárodní pozici není nekonečná. Kde dobíjíte „baterky“, kde nacházíte sílu a inspiraci?

Nejsem typický produkt internacionálního manažera se super prezentací, měnící místo každé čtyři roky. Za svoji více než dvacetiletou profesní kariéru jsem pracoval prakticky pro tři zaměstnavatele, a to první zaměstnání netrvalo ani rok. Měl jsem štěstí na firmy a majitele a bylo mi umožněno růst i v rámci těchto firem. A to mě naplňovalo. Moje práce je mým koníčkem, nedokázal bych chodit do práce, která by mě nedávala smysl, nebavila mě a nenaplňovala mě. Baterky dobíjím v rodině a u sportu a inspiraci hledám u všech úspěšných.

Z podstaty věci přicházíte do častého styku s některými členy vlády. Je s nimi lepší, či horší spolupráce či domluva než s „běžnými“ obchodními partnery? A jak se člověku jedná s ministrem financí Babišem? Jde to hladce, nebo je to, jak někteří říkají, děsná dřina?

Přicházel jsem a přicházím hlavně do styku s ministrem zemědělství. Ten dnešní je pragmatický, zajímá se o dění v oboru a chce věci měnit. S takovým člověkem se spolupracuje dobře. A ministr financí? Pro mě to vždy byl a bude šéf, nebo pan Babiš, i když už dnes AGROFERT neřídí. Když člověk pracuje, nelže, nepodvádí, nekrade, věnuje se firmě jako své vlastní a jeho firma má výsledky, je s ním spolupráce velmi dobrá. Několikrát jsme měli i ostřejší výměnu názorů, vždy šlo ale o věc a nikdy to nebylo v osobní rovině.

Jste vlastně nejmocnějším pekařem v zemi. Jak se z této pozice díváte na českou „chlebovou tradici“ a její budoucnost? Lidé, zdá se, jedí chléb méně a na úkor různých módních druhů pečiva. Také se často píše, že pšenice není právě zdravá kvůli lepku. A v obchodech je to samé dopékané zboží… Má dobrá česká pekařina a chléb náš vezdejší, jak říkaly babičky, ještě naději na světlé zítřky?

S naším chlebem to není tak špatné. I když se mění stravovací návyky, hlavně mladší generace, tak chléb je pořád základní potravinou a bude jí i nadále. Když se podívám na prodeje v naší firmě, prodej chleba neustále roste, i když dle statistických čísel spotřeba chleba v Čechách klesá. A hlavně je tu fenomén rohlík. Nikde na světě, kromě Slovenska, kde je to podobné, není tak dominantní pekárenský výrobek, jakým je rohlík v Čechách. Téma lepek je moderní. Respektuji, že když je někdo celiatik, tak je pro něj lepek škodlivý a vyhýbá se pečivu, nebo vyhledává bezlepkové pečivo. Podobné je to u všech alergenů. To ale neznamená, že lepek je škodlivý pro všechny. Nebo myslíte, že když přestanu jíst pečivo, budu hrát tenis jako Djokovič?

Jak se vám a Vámi řízenému pekařskému holdingu podniká v naší a sousedních zemích jako v právních systémech? Založil byste si kvůli jasnosti a vymahatelnosti práva svou vlastní firmu spíše zde, nebo v jiných evropských zemích? A jak vlastně vnímáte evropské právo – je dalším stupněm „kádrování“ podnikatelů, nebo přináší jasnější regule než právo české či slovenské?

Pro mě je nejlepší smlouva, kterou nikdy nepoužiju. Víte jak to myslím? Že dodávka technologie, suroviny, nebo našich výrobků běží dle domluv s protistranou a nemusím listovat v ustanovení ve smlouvě ohledně sankcí, pokut a jít k soudu. V byznysu zatím nemám žádné zásadní negativní zkušenosti s naším právním systémem.

Soudil byste se o svá práva? Věříte vůbec české advokacii a českému soudnictví?

Dokonce jsem se i před lety reálně soudil ve své osobní záležitosti. Bohužel to nedopadlo dobře, ale nebyla to vina českého soudnictví, nebo systému. Byla to moje chyba, resp. mého právního zástupce.

Co soudíte o roli inovací v současném podnikání? Je politika inovací módním výrazem, který má zvýšit firmě vnímanou reputaci u zákazníků, nebo samozřejmostí a nutností pro každého bez rozdílu oboru či velikosti firmy?

I v tak konzervativním oboru, jakým pekařina je, inovace mají obrovský význam. Od nás, jako lídra trhu jsou vyžadovány. Ve firmě na inovacích pracuje několik lidí, máme pravidelné inovační komise. S nápadem ale může přijít každý z firmy. V minulé roku jsme na svět přivedli několik úspěšných inovací, jako jsou záparové chleby, večerní chlebík a nová řada jemného pečiva s 50% náplní.

Kdybyste už nechtěl pracovat v pekařském oboru, nebo obecně v potravinářské výrobě, kam jinam by Vás případně Vaše manažerské srdce či podnikatelský duch táhly? A při pohledu zpět – vybrat byste si stejnou cestu, nebo byste šel úplně jinudy?

Podnikat v potravinářství je obrovské dobrodružství, i když moje rodina má toho dobrodružství za těch dvacet let již nad hlavu. Kdo neřídil super fresh food, tak neví co je řídit fabriku. A tím se nechci nikoho dotknout. Znám spoustu manažerů, kteří neuspěli v potravinách a v jiných oborech jsou úspěšní. Ale většina lidi z potravin uspěje v jiných oborech vždy.

Je něco, co byste chtěl do nového roku 2016 popřát české advokacii a obecně českému právu?

Českému právnímu systému hodně nadhledu a zdravou mysl při tvorbě zákonů, protože správně nastavena pravidla a vymahatelnost práva je to, co podnikatele potřebují. Jednoduché, smysluplné zákony. A české advokacii hodně spokojených klientů.