Mgr. Ivan Dvořák
Rok narození: 1972
Bydliště: Praha
Vystudoval právo na PF UK v Praze. Právo si zvolil nejen kvůli rodinné tradici, ale prý také kvůli dobrým možnostem budoucího uplatnění. Takhle uvažoval před začátkem studia. Jako vystudovaný právník však hned z oboru „zběhl“ do oblastí zdánlivě vzdálených – do obchodu a marketingu. Právní znalosti se mu však hodily – nejprve v pojišťovnictví (Pojišťovna České spořitelny) a hned potom v bankovním sektoru (Pojišťovna Komerční banky). Z pozic ve středním managementu se časem vypracoval až do sfér nejvyšších, to když se stal náměstkem ředitele VZP. Na starosti měl služby klientům, pobočkovou síť, elektronickou komunikaci a veškerý marketing. Na začátku letošního roku změnil značku: nyní pracuje jako ředitel marketingu a obchodu pro ambulantní informační systémy v mezinárodní IT společnosti CompuGroup Medical, vyvíjející software pro zdravotnická zařízení.
Právník, který uteče do marketingu, to se často nevidí…
Ale vidí, někteří mí spolužáci z práv jsou dnes váženými majiteli reklamních či PR agentur, nejsem sám, kdo nezůstal v oboru. Navíc konstatování, že nezůstal, není úplně pravdivé. Těžko si představím, jak by se mi řídil marketing a obchod bez dobré znalosti práva, bez schopnosti neudělat chybu ve složitých smlouvách s dodavateli… Ne, právníkem jsem uvnitř zůstal, jen to zkrátka nemám na vizitce. Studium práv vám dá schopnost logicky a strukturovaně uvažovat, analyzovat složité problémy a kreativně hledat řešení.
Za jakých podmínek by ses do právní branže vrátil?
Jak říkám, já se v ní cítím být stále. Neustále řeším – v obchodě i marketingu – složité záležitosti právního charakteru, mnohdy v hodnotách sedmi či osmimístných. Proto jsem nucen neustále studovat, zůstat v kontaktu s kapacitami v právním oboru. Jen mi ten obchod a marketing dávají větší pocit volnosti a radosti z práce.
Jaké je Tvé motto marketéra?
Polovina nákladů, které vynaložíte na marketing a reklamu, je zbytečná, jen se neví, která to je… Proto se musíte snažit být v té správné půlce 🙂
Dlouhá léta jsi šéfoval marketingu a pobočkové síti ve VZP. Jaké to je pracovat pro stát?
Jde tam bezpochyby o jiný druh tlaku a stresu, než člověk zažívá v komerčním sektoru. Ten tlak, o které mluvím, je jaksi méně zdravý. Ano, právě ve VZP jsem spatřoval výhodu toho, že jsem vystudoval právo, že jsem se uměl pohybovat v oblasti veřejných zakázek, vyznal jsem se např. v literách zákona o finanční kontrole apod.
Nyní jsi jaksi „na druhé straně“, řídíš marketing ve firmě, pro kterou jsou cílovou skupinou lékaři a zdravotnická zařízení. Je těžké přejít od pacientů k lékařům?
Já měl ve VZP na starosti komunikaci nejen s klienty, ale i obchodními partnery, čili zdravotnickými zařízeními, takže to, že se detailně vyznám v celém sektoru, mi opravdu velmi pomáhá. Vím, kam zavolat, na koho se obrátit, kdo jak reaguje, koho co motivuje… Cítím se v tomhle rybníku jako doma a to, že pracuji v IT sektoru, je pro mě splněním určitého „snu“, elektronická komunikace mě vždycky bavila.
Lidé v Čechách a na Slovensku se málo soudí, často proto, že mají obavy z ekonomické náročnosti soudního sporu. Jak je to s Tebou? Soudil by ses, kdyby…
… kdyby se jednalo o záležitost financí, udělal bych si nejprve nějakou ekonomickou rozvahu a teprve potom bych se rozhodl, jestli to vůbec má ekonomický smysl, jestli to za to stojí. Ale kdyby se jednalo o věc osobní cti, o mou rodinu, o mé blízké, tak to bych využil veškerých právních prostředků, abych se domohl svých či jejich práv.
A jedno právnické motto na závěr?
Jasné smlouvy, dobří přátelé.