S odkazem velkého člověka.
V tomto čísle se v rubrice Na návštěvě vydáváme za svými novými přáteli – členy prestižního spolku Všehrd. S nimi jsme si slíbili dlouhodobou spolupráci. Její součástí bude také naše pomoc při šíření dobrého jména tohoto spolku a také při propagaci skvělé myšlenky, která stála u zrodu tzv. Randovy nadace.
Co je Randova nadace?
Randova nadace je jednou z nejstarších v České republice. Byla založena roku 1876 v době hospodářské krize prof. Randou s cílem podpořit mladé nadané studenty práv, aby mohli dokončit svá studia. Jeho úmyslem bylo napomáhat odbornému rozvoji studentského právnického spolku Všehrd. Nadace pokračovala ve své činnosti i po Randově smrti v roce 1914. Její činnost byla přerušena dvěma totalitními režimy, které její finanční prostředky zkonfiskovaly. Nadační činnost při Spolku českých právníků Všehrd se po obnově činnosti spolku v roce 1990 týkala zejména podpory sociálně slabších studentů, kulturních akcí Všehrdu, instalace pamětní desky na právnické fakultě jako vzpomínky na bývalé členy, kteří bojovali za právo, spravedlnost a svobodu proti totalitním systémům. Na tuto nejčerstvější historii se snaží v nové podobě navázat i Randova nadace, která vznikla dne 23. 8. 2001.
Slova předsedy správní rady
Symbolem Randova odkazu pro naši dobu je jeho nadace. Jejím cílem bylo a bude jednak podporovat talentované studenty a jednak udělovat cenu za výtečné vědecké práce přispívající k vývoji české právovědy. Původně byla Randova nadace založena jako reakce na zničující hospodářskou krizi roku 1873. Podle Randy bylo příčinou této zhouby nikoli nedostatečné zákonodárství, nýbrž nedostatečná „přirozená slušnost“ společnosti. Randův mistrovsky školený cit pro krásu, spravedlnost a dobro pro bližního, který shrnoval pod pojmem přirozené slušnosti, je aktuálním poselstvím, bez kterého liberální hospodářství nefunguje a univerzitní vzdělání je nedokonalé.
Zakladatel prof. Antonín rytíř Randa
Prof. Randa patří mezi významné představitele české právní vědy druhé poloviny 19. století zejména v odvětví občanského práva. Ve vědeckém životě, počínaje šedesátými léty, posiloval český element a spoluvytvářel institucionální zázemí české právní fronty v monarchii. Vysloužil si uznání z nejvyšších vládních míst. Jeho hlavní vědecké práce dodnes patří k základům civilistiky.